Triky realitních kanceláří

21-2-2013 Finance | Nezařazené 0 komentářů

Triky realitních kanceláří

V posledních dnech se ke mně donesly dva příběhy – zážitky a zkušenosti s realitní kanceláří. Myslím, že přinášejí velice užitečné poučení, a tak je předávám touto cestou dál.

V první řadě chci říci, že jsem přesvědčená, že kvalitní a slušná realitní kancelář je skvělá věc a může vám hodně usnadnit život. Konkurenční boj ale často nutí realitní kanceláře do takových praktik, které už se ani při troše dobré vůle nedají nazývat slušnými nebo čestnými vůči zákazníkovi. Měla jsem možnost nahlédnout i do interních materiálů jedné RK a měla velice dobře zpracované, jak klienta vmanipulovat do spolupráce a donutit k podpisu smlouvy. Není třeba násilí – jen promyšlený psychologický tlak.

Pokud jste prodávající nemovitosti a kontaktuje vás RK, je třeba si uvědomit, s jakým postojem na schůzku jdete. Vyzkoušela jsem si v životě oba póly:

1) Jste vystrašení, protože se jedná o velké peníze a cítíte se zranitelní. Nevyznáte se v oboru, nevíte, co vás čeká. Je to první velký obchod ve vašem životě. Prvnímu realitnímu makléři, který vám zazvoní u dveří, ochotně podepíšete cokoliv, jen ať už z vás sejme to břímě velkého úkolu – prodat dobře nemovitost. Toto nepíšu s despektem. Zažila jsem to. Člověk obecně věří tomu, čemu věřit chce. A pokud zoufale potřebujete s prodejem nemovitosti pomoci, chcete věřit, že zrovna tento příjemný člověk, na protější straně stolu, to s vámi myslí upřímně a jedná tak, aby to bylo co nejlepší pro vás. Navíc vám vyjmenuje rizika, kterým se vystavujete, když nemovitost budete zkoušet prodat sami a zdůrazní, že on mezi těmito útesy na cestě umí suverénně proplout.

2) Pól druhý – člověk se zkušenostmi a informacemi. Víte, že máte velice cennou věc. Realitní kancelář má tu výhodu, že může s vaším svolením nemovitost prodat a získat provizi, a přitom ji od vás nemusí koupit. Co by za takové podmínky daly např. autosalony. Vy se z nějakého důvodu rozhodnete nemovitost do rukou kanceláře svěřit a zaplatit jí část svého zisku za to, že vás zbaví starostí s prodejem. To je skvělá služba. Ale realitních společností je hodně. Proč nenaznačit, že by bylo dobré se trochu snažit, abyste svou nemovitost svěřili do ruky právě té a té firmě?

Smlouvy o zprostředkování prodeje bývají, dle mého, stavěné tak, že dávají minimální prostor k životu prodávajícímu. Chrání hlavně RK a využívají toho, že málokoho napadne navrhnout ve smlouvě změny, které by ji „zlidšťovaly“ i pro prodávajícího, tedy pro toho, kdo do RK zboží, potažmo peníze přináší.

Dostala se mi do ruky smlouva o podpoře členského podílu (tedy – „prodeji družstevního bytu“). Majitelka podílu chtěla najít kupce. Kontaktovala ji RK, že má zájemce o její byt a zda ho může přivést. Dostavil se ovšem jen makléř a odůvodnil to tím, že si byt nejprve musí prohlédnout. Na místě nabídl majitelce k podpisu smlouvu o výhradním zastupování po dobu dvanácti měsíců. Smlouva se prodlužuje automaticky, pokud jedna ze stran dva měsíce předem neoznámí druhé straně doporučeným dopisem, že ji prodloužit nechce. Byt byl, dle mého, makléřem nadhodnocen a smluvně ujednána z toho vyplývající odměna pro RK. Nyní, po roce a půl se byt stále nabízí, ale za cenu o třetinu nižší, než byl původní odhad RK. Provize tím ovšem zůstává nedotčena. Nejdůležitějším bodem je, že RK měla inkasovat plnou provizi i v případě, že si kupce najde sama prodávající. Vím, že je to běžná praxe, ale také vím, že lze domluvit např. to, že si provizi RK a prodávající půlí v případě, že si prodávající kupce najde sám. To mi připadá férovější.

Druhý případ byla schůzka s jednatelkou realitní společnosti za účelem prohlídky bytu k pronájmu. Když pominu, že jednatelka RK přijela na schůzku pozdě, neměla u sebe ani tužku a netušila, zda k bytu náleží sklep, pořád je tu fakt, že po zájemcích o pronájem chtěla, aby poslali rezervační poplatek na účet RK a to bez podpisu jediné smlouvy, jediného dokladu proč peníze posílají a co za to na oplátku dostanou. Zájemci byli v časové tísni, byt se jim líbil a zálohu poslali. Jednatelka nejen že neposlala návrh nájemní smlouvy, ale několik týdnů se vyhýbala komunikaci. Nakonec zálohu vrátila s odůvodněním, že se byt nakonec neuvolní. Pro někoho, kdo bydlí s malým dítětem v provizorním bydlení, má již domluvené stěhování na konkrétní termín a na slova jedntatelky se spoléhá, je to stresující a nepříjemná situace. Také je to ale důležité prozření – co není na papíře, není vůbec.

Nechci dnešním článkem přispívat k všeobecně podporované atmosféře, že doba je špatná a lidé jsou zlí. Naopak – vidím kolem sebe spoustu skvělých lidí, příležitostí a možností něco zajímavého prožít. Ale poučila jsem se, že se vyplatí dodržovat některá bezpečnostní pravidla. Např.

1) Nepodepisovat nic, co jsem neměla možnost si alespoň 24 předem prostudovat a nechat rozležet v hlavě.

2) Vždy, když mi smlouva připadá příliš jednostranná, snažit se vyjednat změnu. Slušně a asertivně.

Image courtesy of Naypong / FreeDigitalPhotos.net


Žádný komentář k článku

Není zde zatím žádný komentář. Buďte první, kdo jeden napíše...

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *